Nalezené rozsudky pro výraz: korektiv dobrých mravů

Přibližný počet výsledků: 134

Nalezené rozsudky v jiných zdrojích

426 dokumentů
Seřadit výsledky podle: relevance | hodnocení | počtu citací | väzby na zbierku | datumu (nejnovější nahoře) | datumu (nejstarší nahoře)
Právní věta: Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetk ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů D. M. a F. M., zastoupených JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem, sídlem Orlická 163/18, Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2019 č. j. 32 Cdo 3898/2019-400 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. července 2019 č. j. 22 Co 678/2019-363, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Českých Budějovi
Právní věta: Naplňuje-li otázka možnosti „částečného“ rozporu s dobrými mravy obecným soudem při posouzení jako „zčásti“ neplatného nároku advokáta na mimosmluvní odměnu podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, některou z podmínek přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu, pak postup, který k tomu nepřihlíží, vede k porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Pavly Martínkové, advokátky, sídlem 1. máje 144, Vimperk, zastoupené Mgr. Danielou Hnídkovou, advokátkou, sídlem Podhorská 434/6, Jablonec nad Nisou, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017 č. j. 33 Cdo 4302/2015-442, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. května 2015 č. j. 19 Co 1021/2015-385, a to v část
Právní věta: Ústavní soud považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, či § 6 a § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle. Základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vzt ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti DEMVED a. s., sídlem Sladkovského 446, Pardubice, zastoupené Mgr. Janem Kvapilem, advokátem, sídlem Sakařova 1631, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2020 č. j. 24 Cdo 2053/2020-372, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. ledna 2019 č. j. 30 Cdo 1335/2018-282, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. května
Právní věta: Přesto však ústavní stížnost považuje za důvodnou, a to pro odvolacím soudem nedodržený zákonem stanovený postup (čl. 36 odst. 1 Listiny) a formalistický, v rozporu se zásadami spravedlivého procesu stojící přístup soudu dovolacího. Tento závěr činí Ústavní soud z toho důvodu, že ani jeden ze jmenovaných soudů se nezabýval možností posouzení otázky platnosti smlouvy z pohledu ustanovení § 39 občanského zákoníku. Z kontextu odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu lze sice dovodit, že smlouvu nepovažuje za právní úkon učiněný v rozporu se zákonem, konkrétně s ustanovením § 23 zákona č. 72/1994 Sb ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy Miloslava Výborného a soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické - ze dne 9. prosince 2010 sp. zn. IV. ÚS 2600/09 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele "F" družstvo, se sídlem Filipova 9, 635 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 26 Co 586/2006 ze dne 30. ledna 2008 a rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3626/2008 ze dne 30. června 2009, ve věci žaloby na uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, za úč
Právní věta: Posouzení či zhodnocení jednání jako odporujícího dobrým mravům podle § 3 odst. 1 obč. zák. přísluší výhradně obecným soudům, čehož si jsou stěžovatelé vědomi, a není ani v možnostech Ústavního soudu vnikat do subtilních vztahů jednotlivců, nesignalizuje-li jejich jednání porušení základních práv a svobod. Je třeba vycházet z toho, jak ostatně obecné soudy standardně judikují, že § 3 odst. 1 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) obchodní korporace Stavební bytové družstvo Svatopluk, družstvo, sídlem Velvarská 100, Horoměřice, 2) Petra Jišky, 3) Miroslava Pidrmana, 4) Mileny Drdácké, 5) Richarda Stadlera, 6) Hany Denkové, 7) Mgr. Renaty Vašinové, 8) Ing. Juraje Beníka, 9) Ing. Jiřího Janouše, 10) Martina Sitara, 11) Petra Hýblera, 12) Tomáše Tomšeje, 13) Jiřího
Právní věta: Základem vlastní právní (nikoliv ovšem ústavněprávní) argumentace stěžovatelky je, že soudy nesprávně posoudily jednak otázku existence dohody o smluvní odměně za právní zastupování, jednak otázku rozporu stěžovatelkou uplatněného nároku na odměnu s dobrými mravy. V této souvislosti Ústavní soud uvádí, že oběma otázkami se soudy velmi podrobně zabývaly. Nelze přitom přehlédnout, že nosným důvodem rozhodnutí odvolacího soudu, který se částečně liší od závěru obsaženého v rozhodnutí soudu prvního stupně, byl závěr, že dohoda o smluvní odměně byla uzavřena neplatně (z důvodu její neurčitosti), a ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Pavly Martínkové, zastoupené Mgr. Danielou Hnídkovou, advokátkou, se sídlem Podhorská 434/6, 466 01 Jablonec nad Nisou, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2014, č. j. 33 Cdo 4937/2014-315, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. července 20
Právní věta: Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, pokud jde o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům (srov. mutatis mutandis nález ze dne 20. 4. 2010 ve věci sp. zn. II. ÚS 2087/08).

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudce Stanislava Balíka a soudkyně Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti JUDr. Tomáše Pelikána, insolvenčního správce se sídlem Dušní 22, 110 00 Praha 1, zastoupeného JUDr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem Jindřicha Plachty 28, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 1531/2011-129 ze dne 18. 7. 2012 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 20 Co 405/2010-110 ze dne 13. 1. 2011, takto: Ústavní stíž
Právní věta: Ustanovení § 237 občanského soudního řádu ve spojení s čl. 4 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky vyžaduje, aby jako přípustné bylo posouzeno dovolání, závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury Ústavního soudu [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (č. 460/2017 Sb., ST 45/87 SbNU 905)]. Každá důvodná námitka porušení ústavních práv a svobod v rámci vymezené otázky hmotného nebo procesního práv ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatele A. H., zastoupeného Mgr. Petrem Škopkem, advokátem, sídlem Dukelských hrdinů 59, Rakovník, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2020 č. j. 26 Cdo 1409/2020-250, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2019 č. j. 26 Co 197/2019-175 a rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 29. srpna 2019 č. j. 6 C 51/2018-128, za účas
Právní věta: Obecný soud je povinen zabývat se informacemi, které žalovaná strana v odůvodnění odporu uvedla. Není postačující, pokud soud pouze konstatuje, že byl podán odpor, avšak nezabývá se řádně rozporem mezi tvrzeními stran řízení.Pokud žalovaná strana v odporu uvede, že s výší dluhu a způsobem jeho uhrazení byla seznámena teprve v důsledku soudního řízení, je povinností soudu provést dokazování, zda žalující strana skutečně vynaložila nezbytně nutné úsilí k tomu, aby se domohla svých práv.

Úryvek z textu:
Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 31. ledna 2007 sp. zn. IV. ÚS 189/06 ve věci ústavní stížnosti Mgr. V. U. proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. ledna 2006 č. j. 8 C 181/2005-32, kterým byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 1 360 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. I. Postupem Okresního soudu v Prostějově a jeho rozsudk
Právní věta: Nerespektují-li obecné soudy právní názor Ústavního soudu vymezující ústavně konformní pravidla výkladu ustanovení občanského soudního řádu o účelu a pravidlech pro přiznání nákladů řízení právního zastoupení z hlediska jejich potřebnosti k účelnému uplatňování nebo bránění práva, aniž odůvodní, proč v projednávaném případě jsou dány podmínky pro odchýlení od právního názoru, poruší právo účastníka řízení na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Pavla Domoráda, zastoupeného JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem, sídlem Masarykova 998/31, Ústí nad Labem, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2018 č. j. 28 Cdo 5302/2017-682 ve znění opravného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2018 č. j. 28 Cdo 5302/2017-697 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. června
MENU