Nalezené rozsudky pro výraz: právo na soudní a jinou ochranu

Přibližný počet výsledků: 637

Nalezené rozsudky v jiných zdrojích

67 dokumentů
Seřadit výsledky podle: relevance | hodnocení | počtu citací | väzby na zbierku | datumu (nejnovější nahoře) | datumu (nejstarší nahoře)
Právní věta: Pokud je stěžovatel veden chybným poučením odvolacího soudu a nepodá dovolání, znamenalo by odmítnutí stěžovatelovy ústavní stížnosti pro nepřípustnost porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namístě je proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu tak, aby se stěžovateli otevřela možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Dobrzenského, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Kučerou, advokátem se sídlem Bělohorská 85, Praha 6, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2019, č. j. 21 Co 129/2019-89, a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 31. 1. 2019, č. j. 33 EXE 28/
Právní věta: Protiřečí účelu zákona a postrádá smyslu, aby moment rozhodný pro počátek běhu lhůty pro uplatnění nároku ztratil časovou spojitost s rozhodnou skutečností k němu se vážící. V této věci se to však stalo. Lhůta pro uplatnění nároku na vydání pozemku jako zemědělského běžela od 8. 11. 2013 do 8. 11. 2016. Soud však postavil až s právní mocí dne 22. 7. 2017 najisto, že předmětný pozemek zemědělský není, a otevřel tak, jak Ústavní soud zdůrazňuje, prostor pro uplatnění nároku na vydání pozemku jako nezemědělského. K uplatnění takto formulovaného nároku poté bezodkladně došlo. Dospěl-li přesto Nejv ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaje) a soudce Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti Arcibiskupství olomouckého, se sídlem v Olomouci, Wurmova 562/9, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 12, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2019 č. j. 28 Cdo 1659/2019-160, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Lesů České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králov
Právní věta: Nesprávným poučením účastníků řízení odvolacím soudem, že v jejich věci není dovolání přípustné, je porušeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jim takovým postupem byl odepřen přístup k dovolacímu soudu. Domáhá-li se chodec náhrady újmy na zdraví a uvádí, že tato újma mu vznikla kvůli stavu místní komunikace, je třeba, aby soudy na jedné straně zkoumaly, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel. V rámci toho se mohou zabývat veškerými okolnostmi případu včetně toho, zda chodec z více možných cest zvolil tu nejbezpečnější, zda přizpůsobil tempo chů ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Moravcové, zastoupené JUDr. Jiřím Baudysem, advokátem se sídlem Kounicova 10, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 452/2018-357 ze dne 18. září 2019, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, obce Ž., zastoupené Mgr. Robertem Holfeuerem, advokátem se sídlem Purkyňova 2740/45, Brno a spole
Právní věta: Jakkoliv nesprávné (sc. nezákonné nebo neústavní) odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může představovat porušení základních práv či svobod, není tomu tak vždy „automaticky“ bez dalšího, nýbrž je zpravidla nutné, aby z nesprávného odůvodnění vyplýval současně též nesprávný výrok, který reálně svými dopady porušuje či potenciálně může porušovat základní práva nebo svobody stěžovatele.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou, sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. listopadu 2018 č. j. 8 As 215/2018-47 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. srpna 2018 č. j. 25 A 76/2018-8, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského s
Právní věta: Vadným poučením o přípustnosti dovolání krajský soud znemožnil realizaci jeho procesního práva podat mimořádný opravný prostředek, který mu zákon poskytuje. Tím zasáhl do práva na soudní ochranu, jak je garantováno čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatele Antonína Hégra, zastoupeného Mgr. Štěpánem Řiháčkem, advokátem, sídlem Pechova 3, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. dubna 2019 č. j. 16 Co 295/2018 - 51, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a MUDr. Hany Ottové, zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, sídlem Údolní 5, Brno, jako vedlejší ú
Právní věta: O porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jde i tehdy, vybočuje-li procesní postup soudu ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení je způsobilé se promítnout (stěžovateli negativně) do jeho výsledku. Takovým případem je i podání blanketní stížnosti s upozorněním na její pozdější doplnění, kdy však toto doplnění administrativním pochybením není předloženo stížnostnímu soudu, který o stížnosti rozhodne bez jeho znalosti.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Evelynou Lojdovou, advokátkou se sídlem Pařížská 67/11, Praha 1 - Josefov, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 10. 2020, sp. zn. 0 Nt 20057/2020, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, takto: I. Usnesením Obvodního sou
Právní věta: O porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jde i tehdy, vybočuje-li procesní postup soudu ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení je způsobilé se promítnout (stěžovateli negativně) do jeho výsledku. Takovým případem je i podání blanketní stížnosti s upozorněním na její pozdější doplnění, kdy však toto doplnění administrativním pochybením není předloženo stížnostnímu soudu, který o stížnosti rozhodne bez jeho znalosti.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, zastoupeného Mgr. Martinem Krabcem, advokátem se sídlem Bohdalecká 1460/8, Praha 10, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2020, sp. zn. 61 To 276/2020, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 4. 2020
Právní věta: Pokud v občanském soudním řízení odvolací soud nezruší nepřezkoumatelný rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, namísto toho věc na základě odvolání podaného jedním z účastníků projedná, jakoby šlo o rozsudek bezvadný, a současně změní rozsudek soudu prvního stupně v neprospěch druhého z účastníků, poruší tím základní právo druhého účastníka na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Dominiky Brožové, zastoupené Mgr. Kateřinou Matýskovou, advokátkou, se sídlem Praha 8, Pernerova 51, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2019 č. j. 16 Co 91/2019 - 257, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Františka Brože, zastoupeného JUDr. Evou Chlupatou, advokátkou, se sídlem Praha
Právní věta: Jakkoli Ústavní soud vyložil, že správce daně je při stanovení daňové povinnosti a jejím vyměřování vázán úzkou součinností s daňovými subjekty (§ 2 odst. 2 zák. č.338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), přičemž se důsledků z této povinnosti plynoucích nemůže zbavit ani odkazem na (před novelou) platné znění § 13 ozn. zákona, a zejména, že novému majiteli nemovitostí je sice zákonem uložena povinnost uhradit případný nedoplatek předchozího vlastníka, nicméně že výzva správce daně (§ 73 odst. 1 zák. č. 337/1992 Sb.) neukládá novému vlastníkovi nijakou povinnost, neboť svou povahou i zněním ... Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl dne 19. 12. 2000 v ústním jednání a v senátě ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. Staré Město, a. s., za účasti vedlejšího účastníka Finančního úřadu v Uherském Hradišti, zastoupeného Ing. Pavlem Zámečníkem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. května 2000, sp. zn. 29 Ca 48/2000, a rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 22. listopadu 1999, sp. zn. 137924/99/336961/2807, spolu s návrhem na zrušení § 13b odst.
Právní věta: V případě, že v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli (účastníku řízení) tato skutečnost přičítána k tíži a je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu) bylo podáno včas.

Úryvek z textu:
Ústavní soud rozhodl dne 23. 11. 2000 v ústním jednání a v senátě ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obce D., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. března 2000, sp. zn. 30 Cdo 310/2000, týkající se zachování lhůty faxového podání, takto: Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. března 2000, sp. zn. 30 Cdo 310/2000, se zrušuje. Odůvodnění Ústavní stížností, která po odstranění formálních vad (§ 31 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších pře
MENU