Nájdené rozsudky pre výraz: ďalší trest

Všetky rozsudky s právnou vetou nájdete priradené k dotknutým §-om a zákonom na našom portáli http://zakony.judikaty.info/. Pre zobrazenie zákona a § kliknite na hlavný zelený kľúčový výraz alebo na zelený odkaz v záhlaví textu rozsudku.

Približný počet výsledkov: 9

Nájdené rozsudky v iných zdrojoch

4 dokumenty
1 dokument
3 dokumenty
3 dokumenty
Zoradiť výsledky podľa: relevancie | hodnotenia | počtu citácií | dátumu (najnovšie hore) | dátumu (najstaršie hore)
Meritum Ďalší trest
Právna veta: Rozhodujúcim dňom pre aplikáciu ustanovenia § 36 Tr. zák. je deň vyhlasovania nového rozsudku, ktorým sa ukladá trest rovnakého druhu. K tomuto dňu nesmie novo ukladaný trest spolu s dosiaľ nevykonaným trestom rovnakého druhu uloženým skorším rozsudkom presahovať najvyššiu výmeru dovolenú zákonom pre daný druh trestu. Ak sa ukladá novým rozsudkom trest odňatia slobody, za trest rovnakého druhu uložený skorším rozsudkom v zmysle § 36 Tr. zák. treba považovať aj trest nápravného opatrenia, ktorý bol v dobe vyhlasovania nového rozsudku právoplatne premenený na trest odňatia slobody.

Úryvok z textu:
Na základe sťažnosti pre porušenie zákona, ktorú podal generálny prokurátor ČSSR, Najvyšší súd ČSSR zrušil uznesenie Najvyššieho súdu SSR z 20. októbra 1982 sp. zn. 1 To 95/82, pokiaľ ním bolo zamietnuté odvolanie obvineného A. R. proti rozsudku Mestského súdu v Bratislave z 9. júla 1982 sp. zn. 1 T 9/82 aj proti výroku o treste odňatia slobody, zrušil ďalej cit..rozsudok Mestského súdu v Bratislave vo výroku o treste odňatia slobody a o spôsobe jeho výkonu, ako aj vo výroku o uložení ochranného
Meritum Ďalší trest
R 39/1971
Právna veta: I. V případě tzv. dalšího trestu ve smyslu § 38 tr. zák. jde o recidivu a ne o souběh. Při upuštění od uložení dalšího trestu podle § 37 tr. zák. platí obecné zásady pro výměru trestu (§ 31 tr. zák). Zejména je nutno zhodnotit stupeň společenské nebezpečnost projednávané i předchozí trestné činnosti, poměry pachatele a možnosti jeho nápravy, a to i se zřetelem k tomu, jak dosavadní výkon trestu uleženého dřívějším rozsudkem plní svůj fičel. II. K aplikaci ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR zrušil Nejvyšší soud ČSR rozsudek krajského soudu v Brně ze dne 5. června 1970 sp. zn. 4 To 85/70, jímž byl podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 a § 259 odst. 3 tr. ř. zrušen rozsudek okresního soudu Brno-venkov ze dne 13. 1. 1970 sp. zn. 2 T 454/69 ve výroku o trestu obv. J. V. a ve výroku o ne- podmíněnosti trestu odnětí svobody obv. M. B. a u obv. J. V. bylo podle § 37 tr. zák. upuštěno od uložení dalšího trestu ve smyslu § 3
Právna veta: Soud nemůže rozhodovat o společném způsobu výkonu postupné uložených trestů odnětí svobody podle § 320 odst. 3 tr. ř., jestliže jeden ze dvou postupně uložených trestů byl již vykonán.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil pravomocné usnesení okresního soudu pro Prahu - východ ze dne 19. března 1980 sp. zn. 15 Nt 208/80. Z odůvodnění: Okresní soud pro Prahu - východ rozhodl usnesením ze dne 19. března 1980 sp. zn. 15 Nt 208/80 podle § 320 odst. 3 tr. ř., že obviněný Z. A. postupně uložené tresty odnětí svobody, a to trest v trvání 3 měsíců, uložený rozsudkem okresního soudu v Sokolově z 29. října 1979 sp. zn. 1 T 152/79
R 51/1988
Právna veta: I. Výměra ukládaného peněžitého trestu není omezena hodnotou majetku získaného posuzovanou trestnou činností. Peněžitým trestem lze postihnout i majetek, který pachatel nabyl poctivou prací. II. Jestliže trest zákazu činnosti je omezen jen na zákaz výkonu funkce hmotně odpovědného vedoucího obchodu a služeb, je takové určení rozsahu zakázané činnosti zpravidla příliš úzké.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil část výroku o trestu v rozsudku okresního soudu v Kladně z 29. 1. 1987 sp. zn. 5 T 745/86 a sám obviněným H. D. a J. P. uložil peněžitý trest ve výměře 10 000 Kčs s náhradním trestem odnětí svobody na dva měsíce a trest zákazu činnosti — zaměstnání spojeného s hmotnou odpovědností, a to ve všech odvětvích hospodářské činnosti socialistických organizací a státních orgánů na dobu tří let. Z odůvodně
Právna veta: Ustanovení § 5 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. je vůči ustanovení § 124 tr. zák. ustanovením subsidiárním. Jednočinný souběh trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1 tr. zák. s přečinem proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. je proto vyloučen. Při trestném činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. zboží, které pachatel nepřihlásil k celnímu řízení v úmyslu vyhnout se zaplacení cla, tedy v zištném úmyslu, je třeba zpravidla prohlásit za propadlé ... Právna veta je skrátená. Pre zobrazenie celej právnej vety sa zaregistrujte na 14 dní bezplatne alebo prihláste.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Teplicích ze dne 7. prosince 1981 sp. zn. 3 T 197/81 ve výroku o trestu ohledně obviněných J. H. a J. Ch., dále zrušil ohledně těchto obviněných usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem z 1. dubna 1982 sp. zn. 4 To 34/82 a ve věci sám rozhodl tak, že obviněným J. H. a J. Ch. uložil peněžité tresty každému ve výměře 5000 Kčs s náhradním trestem odnětí svobody u každého v tr
R 33/1982
Právna veta: Započítání trestu podle § 38 odst. 2 tr. zák. přichází v úvahu jen v případě, jestliže byl původní trest vykonán, popř. o původním trestu platí zákonná fikce, že byl vykonán. Prominutí trestu amnestií (agraciací) nelze považovat za vykonání trestu a takto prominutý trest lze započítat podle § 38 odst. 2 tr. zák. jen tehdy, jestliže amnestie obsahuje výslovné ustanovení, že prominutý trest se považuje za vykonaný. Po právní moci nového rozsudku se však rozhodne znovu o použití agraciacního ustanovení amnestie, pokud jeho použití ještě přichází v úvahu.

Úryvok z textu:
Z odůvodnění: Rozsudkem okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 1980 sp. zn. 3 T 39/80 byla obviněná J. V. uznána vinnou trestným činem podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzena podle § 132 odst. 1 a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 2 písm. a) tr. zák. zařazena do první nápravně výchovné skupiny. Kromě toho jí byly uloženy dalš
R 1/1978
Právna veta: I. Uzavírání smluv na úseku zahraničního obchodu je o b- staráváním věci obecného zájmu ve smyslu § 160 odst. 1 tr. zák. Obstaráváním věci obecného zájmu je nejen rozhodování, ale i jiná činnost, která s plněním úkolů týkajících se věci obecného zájmu přímo souvisí, např. příprava podkladů pro rozhodnutí, v daném případě pro uzavření smlouvy apod. Souvislost mezi přijímáním úplatku a obstaráváním věci obecného zájmu tu bude tehdy, jestliže úplatek má vztah k činnosti, která spadá pod obstarávání věci obecného zájmu. II. Přísnějším trestem ve smyslu § 259 odst. 4 tr. ř. je takový trest, k ... Právna veta je skrátená. Pre zobrazenie celej právnej vety sa zaregistrujte na 14 dní bezplatne alebo prihláste.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSSR v neprospěch obviněného E. D. Nejvyšší soud ČSSR zrušil rozsudek krajského soudu V Bratislavě z 13. srpna 1976 sp. zn. 2 T 14/76, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu SSR z 9. listopadu 1976 sp. zn. 1 To 58/76 a věc vrátil krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání a rozhodnutí. Z odůvodnění: Rozsudkem krajského soudu v Bratislavě ze dne 13. srpna 1976 sp. zn. 2 T 14/76 byl obviněný E. D. uznán vinným trestným činem rozkr
Právna veta: Ke splnění účelu trestu u spolupachatele, který se trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 2, 3 tr. zák. dopustil jen z iniciativy ostatních spolupachatelů a snažil se zabránit páchání činu upozorněním nadřízených pracovníků na porušování předpisů, není vždy nutné vedle podmíněného trestu odnětí svobody uložit i trest zákazu činnosti, při jejímž výkonu se trestného činu dopustil.

Úryvok z textu:
Nejvyšší soud ČSR zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČSR proti rozsudku krajského soudu v Ostravě z 14. března 1989 sp. zn. 1 To 466/88. Z odůvodnění: Rozsudkem okresního soudu v Opavě ze dne 27. září 1988 sp. zn. 5 T 207/87 byli obvinění M. K., J. P., A. D. a M. L. uznáni vinnými trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 2, odst. 3 tr. zák. a M. K. kromě toho i trestnými činy rozkrádání majetk
R 2/1976
Právna veta: Ako škoda na majetku v socialistickom vlastníctve v zmysle § 127 ods. 3 Tr. zák. sa hodnotí aj neoprávnený prevod majetku v socialistickom vlastníctve zo správy jednej socialistickej organizácie do správy inej socialistickej organizácie bez poskytnutia protihodnoty; majetok pritom nemusí vôbec opustiť sféru socialistického vlastníctva a prejsť do osobného alebo súkromného vlastníctva.

Úryvok z textu:
K odvolání obžalovaného Z. R. Nejvyší soud ČSR zrušil rozsudek krajského soudu v Plzni ze dne 30. října 1974 sp. zn. 1 T 23/72 mimo jiné ve výroku o vině obžalovaného trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák. a uznal obžalovaného Z. R. vinným trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1, 3 tr. zák. Z odůvodnění: Napadeným rozsudkem krajského soudu v Plzni ze d
MENU