Nájdené rozsudky pre výraz: úkony účastníkov

Všetky rozsudky s právnou vetou nájdete priradené k dotknutým §-om a zákonom na našom portáli http://zakony.judikaty.info/. Pre zobrazenie zákona a § kliknite na hlavný zelený kľúčový výraz alebo na zelený odkaz v záhlaví textu rozsudku.

Približný počet výsledkov: 5

Nájdené rozsudky v iných zdrojoch

1094 dokumentov
760 dokumentov
6544 dokumentov
2 dokumenty
17 dokumentov
Zoradiť výsledky podľa: relevancie | hodnotenia | počtu citácií | väzby na zbierku | dátumu (najnovšie hore) | dátumu (najstaršie hore)
Kľúčové slová: vznik vecných bremiensoudní smírpředmět řízení
R 16/1987
Právna veta: Jestliže lze věcné břemeno zřídit smlouvou (§ 135c odst. 1, 2 o. z.), lze je zřídit také soudním smírem, a to i kdyby je soud nebyl oprávněn zřídit rozhodnutím ve věci samé. Smír může svým obsahem překročit rámec předmětu řízení; vždy však z něho musí být patrno, jak byly vypořádány nároky, které byly předmětem řízení.

Úryvok z textu:
Ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky upozornilo v souvislosti s prověrkou praxe soudů ve věcech týkajících se věcných břemen podle novely (zákona č. 131/1982 Sb.] občanského zákoníku. Nejvyšší soud České socialistické republiky na potřebu výkladu k otázce, zda soud může schválit smír o zřízení věcného břemena, který byl před ním uzavřen, v případě, že by sám svým rozhodnutím takové věcné břemeno nebyl oprávněn zřídit. Soudy tyto smíry schvalují, aniž se zabývají svou pravo
R 38/1982
Právna veta: V řízení o určení otcovství, které bylo zahájeno podáním žaloby nezletilého dítěte, může matka nezletilého žalobce, jenž je v řízení zastoupen opatrovníkem, podat odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žaloba o určení otcovství zamítnuta, vstoupí-li současně do řízení o určení otcovství jako vedlejší účastnice.

Úryvok z textu:
Rozsudkem okresního soudu v Olomouci byla zamítnuta žaloba nezletilého Z. N., který se domáhal, aby soud určil, že žalovaný Z. P. je jeho otcem. Proti tomuto rozsudku podala matka nezletilého žalobce včas odvolání, které krajský soud v Ostravě zamítl usnesením jako odvolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu ustanovení § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, tak, že uvedeným usnesením odvolacího sou
R 35/1971
Právna veta: Ustanoveni § 57 odst. 2 o. s. ř. o tom, že posledním dnem lhůty je nejbližší příští pracovní den, se použije i tehdy, při- padne-li konec lhůty podle občanského soudního řádu na volnou sobotu.

Úryvok z textu:
Nejvyšší soud ČSR v usnesení z 26. 6. 1970 sp. zn. Co 163/70 zamítl jako opožděné odvolání Úřadu důchodového zabezpečení v Praze proti usnesení krajského soudu v Brně z 19. 2. 1970 č. j. 12 C 297/61-7, když odvolání proti tomuto usnesení, doručenému dne 27. 3. 1970, nebylo podáno u soudu nebo odevzdáno na poště k doručení ani v patnáctý den lhůty k podání opravného prostředku (ve smyslu ustanovení § 250 odst. 2, § 244 odst. 1 a § 204 odst. 1. o. s. ř.) v sobotu dne 11. 4. 1970. V odůvodnění t
R 51/1974
Právna veta: Dohoda, ktorou si účastníci upravujú práva medzi nimi sporné tak, že jeden uznáva existujúce vlastníctvo druhého k nehnuteľnosti, nepodlieha registrácii štátnym notárstvom. Dohodu o zrušení a vyporiadaní existujúceho podielového spoluvlastníctva k nehnuteľnosti nemožno nahradiť dohodou, ktorou by jeden z podielových spoluvlastníkov uznal výlučné vlastníctvo druhého podielového spoluvlastníka k tejto nehnuteľnosti.

Úryvok z textu:
Na Štátnom notárstve v Bardejove bola formou notárskej1 zápisnice spísaná „zmluva z uznania” uzavretá 8. 2. 1972 medzi účastníkmi V. L. a Š. Š., podľa ktorej V. L. uznala, že podiely z nehnuteľností zapísaných v pozemnoknižnej zápisnici č. 19 pre katastrálne územie S. ako pare. č. 140 a 141 pod B 40 na jej mene, ako aj pod B 1, 4, 5, 6, 8, 24, 25, 26, 30, 35/a, b, c, a 41/a, b, d, ešte na mene dalších šestnástich spoluvlastníkov patria vlastníckym právom výlučne pozemnoknižnému spoluvlastníkovi,
R 41/1975
Právna veta: Pre záver o tom, či späťvzatie návrhu je alebo nie je v rozpore so záujmom spoločnosti, treba v prípade žaloby o náhradu škody na zdraví zistiť aj to, aké sá dôvody a motívy spiťvza- tía žaloby zo strany žalobcu.

Úryvok z textu:
Žalobca sa žalobou domáhal, aby súd uložil žalovanému zaplatiť mu 25 014 Kčs z dôvodu straty na zárobku počas práceneschopnosti, bolestného a sťaženia spoločenského uplatnenia. Uviedol, že žalovaný ako vodič motocykla, na ktorom sa viezol aj žalobca, zapríčinil haváriu, pri ktorej žalobca utrpel zranenie a vznikla mu žalobou uplatňovaná škoda. Na súdne pojednávanie určené na 19. 11. 1970 sa žalovaný nedostavil; doručenie predvolania nebolo vykázané. Matka žalovaného oznámila adresu jeho praco
MENU