Nájdené rozsudky pre výraz: Adhézne konanie

Všetky rozsudky s právnou vetou nájdete priradené k dotknutým §-om a zákonom na našom portáli http://zakony.judikaty.info/. Pre zobrazenie zákona a § kliknite na hlavný zelený kľúčový výraz alebo na zelený odkaz v záhlaví textu rozsudku.

Približný počet výsledkov: 15

Nájdené rozsudky v iných zdrojoch

77 dokumentov
78 dokumentov
457 dokumentov
4 dokumenty
16 dokumentov
Zoradiť výsledky podľa: relevancie | hodnotenia | počtu citácií | väzby na zbierku | dátumu (najnovšie hore) | dátumu (najstaršie hore)
Kľúčové slová: náhrada škody v adhéznom konanínáhrada nákladov spojených s pohrebom
R 7/1989
Právna veta: K rozhodování v adhezním řízení o náhradě nákladů spojených s pohřbem poškozeného.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nej vyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Karviné z 23. 8.1985 sp. zn. 6 T 156/85 ve výroku o náhradě škody. Podle § 265 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 271 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou E. K. s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění: Rozsudkem okresního soudu v Karviné z 23. srpna 1985 sp. zn. 6 T 156/85 byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví po
Právna veta: Nárok organizace - plátce daně ze mzdy - na úhradu nesražené daně ze mzdy proti pracovníkovi-pachateli trestného činu zkrácení daně podle § 148 tr. zák. není nárokem na náhradu škody způsobené trestným činem zkrácení daně. Uplatní-li organizace v trestním řízení takový nárok a přes poučení soudu na něm setrvá, rozhodne soud usnesením podle § 44 odst. 3, § 206 odst. 4 tr. ř. per. anal., že organizace nemůže uplatňovat tento nárok v adhézním řízení; tato organizace však má v trestním řízení postavení a práva poškozeného uvedená v § 43 odst. 1 tr. ř.

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nej vyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Sokolově z 22. 10. 1987 sp. zn. 5 T 173/87 ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Okresnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Z odůvodnění: Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Sokolově z 22. října 1987 sp. zn. 5 T 173/87 byl obviněný ing. J. S. uznán vinným trestným činem zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák. a odsouzen
Právna veta: Nárok státu na zaplacení daně není nárokem na náhradu škody způsobené trestným činem zkrácení daně, ale nárokem vyplývajícím přímo ze zákona. Nejde proto o nárok, který by mohla příslušná finanční správa uplatňovat podle § 43 odst. 2 tr. ř. v trestním řízení.

Úryvok z textu:
K odvolání krajského prokurátora a obžalovaného V. K. proti rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 3. dubna 1985 sp. zn. 1 T 25/83 Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a obžalovaného V. K. uznal kromě jiného vinným trestným činem zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že v době od 1. prosince 1977 do 31. března 1979 u svého zaměstnavatele společného zemědělského podniku Agrostav Praha vykazoval svoje pracovní výkony při čerpacích zko
Právna veta: Organizace odpovídající za odložené věci podle § 433 odst. 2 obc. zák., které byly odcizeny, může uplatnit v trestním řízení nárok na náhradu škody proti pachateli trestného činu {§ 43 odst. 2 tr. ř.) pouze za předpokladu, že škodu nahradila tomu, komu byly věci odcizeny, a tím na ni přešel nárok na náhradu škody proti škůdci, tj. pachateli trestného činu.

Úryvok z textu:
K odvolání zákonné zástupkyně poškozené L. L., její matky M. R., Nejvyšší soud ČSR podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek krajského soudu v Ostravě z 16. 4. 1985 sp. zn. 2 T 4/85 ve výroku o náhradě škody, jímž ve smyslu § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku uplatněném Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě, a dále ve výroku o náhradě škody, jímž byla s uplatněným nárokem podle § 229 odst. 1 tr. ř. poškozená M. R. odkázána na ří
Kľúčové slová: všeobecná zodpovednosťvšeobecná zodpovednosť zamestnanca za škodu
R 56/1986
Právna veta: Jestliže jeden ze spolupachatelů odpovídá za škodu podle zákoníku práce (§ 172 odst. 1) a druhý podle občanského zákoníku (§ 420 odst. 1), není jejich odpovědnost solidární, ale každý z nich odpovídá samostatně podle míry svého zavinění.

Úryvok z textu:
Nejvyšší soud ČSR k odvolání krajského prokurátora a obžalovaného Z. W. zrušil podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek krajského soudu v Ostravě ze dne 3. prosince 1985 sp. zn. 3 T 9/85 ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obžalovaní Z. R. a Z. W. jsou podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinni zaplatit koncernovému podniku Výstavba ostravskokarvinských dolů v Ostravě, a to obžalovaný Z. R. částku 76 681,24 Kčs s 3 % úroky z prodlení od 10. 2. 1984 a obžal
R 4/1985
Právna veta: Při rozhodování o uplatněných regresních náhradách podle zák. c. 33/1965 Sb. nelze přiznat úroky z prodlení (§ 23 odst. 1 vyhl. č. 34/1965 Zb. v znění pozdějších předpisů).

Úryvok z textu:
K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek krajského soudu v Ostravě ze dne 7. prosince 1981 sp. zn. 4 To 469/81 ve výroku o přiznání regresní náhrady čs. státu na účet VÚ 3842 Přerov v částce 20 000 Kčs s 3%ním úrokem od 9. 12. 1981 a sám rozhodl ve věci tak, že obviněnému L. K. uložil zaplatit čs. státu na účet VO 3842 Přerov regresní náhradu ve výši 20 000 Kčs. Z odůvodnění: Rozsudkem okresního soudu v Přerově ze dne 27. 10. 1
Kľúčové slová: regresná náhradaadhézne konanie
R 32/1984
Právna veta: Podkladom pre rozhodnutie súdu v adhéznom konaní o nároku štátu na regresnú náhradu podľa zákona č. 33/1965 Zb. môže byť len návrh toho Okresného ústavu národného zdravia, ktorý je miestne príslušný na uplatnenie regresnej náhrady. V zmysle § 8 ods. 1 vyhlášky č. 34/1965 Zb. v znení neskorších predpisov je na uplatnenie regresnej náhrady miestne príslušným ten OÚNZ, v obvode ktorého došlo k poškodeniu zdravia, ktoré je dôvodom povinnosti na regresnú náhradu.

Úryvok z textu:
Rozsudkom Krajského súdu v Bratislave z 20. októbra 1982 sp. zn. 1 T 39/82 bol obvinený J. G. uznaný za vinného z dvojnásobného trestného činu vraždy podľa § 219 Tr. zák., dvojnásobného pokusu trestného činu vraždy podľa § 8 ods. 1, § 219 Tr. zák., pokusu trestného činu ublíženia na zdraví podľa § 8 ods. 1, § 222 ods. 1 Tr. zák. a z trestného činu porušovania domovej slobody podľa § 238 ods. 1, 2 písm. a) Tr. zák. Za to mu bol uložený úhrnný výnimočný trest odňatia slobody v tretej nápravnový
Právna veta: Odvod výtěžku z neoprávněně poskytnuté vojenské výpomoci do státního rozpočtu jako sankce za neplatný právní úkon ve smyslu § 24 odst. 2 hosp. zák. není škodou vzniklou jako následek způsobený trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák., jejíž náhradu by bylo možno požadovat v adhezním řízení ve smyslu § 43 odst. 2 tr. ř.

Úryvok z textu:
Na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem národní obrany ČSSR ve prospěch obviněného ing. D. Nej- vyšší soud ČSSR vyslovil, že napadeným rozhodnutím vyššího vojenského soudu a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 228 odst. 1, § 256 tr. ř. a § 127 odst. 2 tr. zák. V důsledku toho napadená rozhodnutí vyššího vojenského soudu a vojenského obvodového soudu podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil a vojenskému obvodovému
R 18/1977
Právna veta: Z ustanovenia § 228 ods. 2 Tr. por. vyplýva, že výrok o povinnosti obžalovaného nahradiť škodu musí okrem iného presne označovať nárok, ktorý bol oprávnenej osobe prisúdený. To znamená, že súd musí v tomto výroku vyjadriť výšku nároku v peniazoch, pokiaľ prisúdený nárok spočíva v peňažnom plnení. Ustanovenie § 179 ods. 1, 2 Zák. práce treba vykladať tak, že výška prisúdenej náhrady škody nesmie presahovať výšku skutočnej škody, ktorú pracovník spôsobil organizácii nedbanlivým porušením povinností pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním (§ 172 Zák. práce).

Úryvok z textu:
Rozsudkom Okresného súdu vo Svidníku z 8. apríla 1975 sp. zn. 2 T 29/75 bol obvinený I. G. uznaný za vinného z trestného činu porušovania povinnosti v prevádzke socialistickej organizácie podľa § 130 ods. 1 Tr. zák. na tom skutkovom základe, že 19. júna 1973 ako vodič nákladného motorového vozidla zn. Praga S5T, ŠPZ PO 40 - 07, pri služobnej ceste viedol vozidlo neprimeranou rýchlosťou, čím sa stalo, že na križovatke ciest Mrázovce—Miňovce vbehol do priekopy a havaroval. Tým spôsobil na vozidle,
R 41/1971
Právna veta: Rozhoduje-li soud v adhézním řízení o nároku poškozeného na náhradu škody, musí dbát hmotně právních ustanovení o náhradě škody, zejména též ustanovení § 442 odst. 1 obě. zák., podle kterého se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; jen není-li to dohře možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích.

Úryvok z textu:
Rozsudkem okresního soudu ve Znojmě ze dne 19. 12. 1969 sp. zn. 1 T 384/69 byl obviněný M. V. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák., neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 tr. zák. a opilství podle § 201 tr. zák. a odsouzen podle ustanovení § 247 odst. 1 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku podmíněně na zkušební dobu dvou let a k trestu zákazu řízení motorových v
MENU