Nájdené rozsudky pre výraz: odborový orgán

Všetky rozsudky s právnou vetou nájdete priradené k dotknutým §-om a zákonom na našom portáli http://zakony.judikaty.info/. Pre zobrazenie zákona a § kliknite na hlavný zelený kľúčový výraz alebo na zelený odkaz v záhlaví textu rozsudku.

Približný počet výsledkov: 9

Nájdené rozsudky v iných zdrojoch

225 dokumentov
49 dokumentov
565 dokumentov
2 dokumenty
31 dokumentov
Zoradiť výsledky podľa: relevancie | hodnotenia | počtu citácií | väzby na zbierku | dátumu (najnovšie hore) | dátumu (najstaršie hore)
R 45/1972
Právna veta: Nebyla-li v organizaci ustavena základní organizace Revolučního odborového hnutí anebo v sídle organizace místní organizace ROH, nepřichází účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 59 zák. práce v úvahu.

Úryvok z textu:
Žalobce se domáhal určení, že výpověď daná mu žalovanou organizací „s okamžitou platností" je neplatná a dále požadoval příslušnou náhradu mzdy. Obvodní soud pro Prahu 1 žalobě vyhověl a určil, že „výpověď s okamžitou platností" ke dní 19. 8. 1970 je neplatná a na náhradě mzdy přiznal žalobci částku 10 880 Kčs. Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že šlo o okamžité zrušení pracovního poměru, i když se v písemném zrušovacím projevu žalovaná organizace odvolávala na ustanovení § 46 odst. 1 pí
Meritum Výpověď
R 21/1975
Právna veta: I když právní účinky výpovědi organizace pracovníkovi nastanou až doručením táto výpovědi pracovníkovi*), rozhodným okamžikem, kdy organizace projeví svou vůli skončit takto pracovní poměr s pracovníkem, může být kromě doručení výpovědi organizací samotnou (§ 266a odst. 1 zák. práce) rovněž odeslání výpovědi poštou (§ 266a odst. 2 zák. práce) nebo i udělení příkazu příslušnému pracovníkovi, aby písemnost doručil adresátu na pracovišti, v bytě nebo kdekoliv bude zastižen (§ 266a odst. 1 zák. práce), pokud organizace ještě před doručením od zamýšleného úkonu neustoupí. Předchozí souhlas odborov ... Právna veta je skrátená. Pre zobrazenie celej právnej vety sa zaregistrujte na 14 dní bezplatne alebo prihláste.

Úryvok z textu:
Okresní soud Plzeň-město rozhodl, že výpověď daná žalovanou organizací žalobci, jakož i jeho přeřazení na jinou práci po dobu výpovědní lhůty, jsou neplatné, když dospěl k závěru, že organizace získala souhlas ZV ROH k zamýšlenému zrušovacímu projevu až následně, takže výpověď je se zřetelem k ustanovení § 59 odst. 1, věta druhá, zák. práce neplatná. Dále uložil žalované organizaci povinnost zaplatit soudní poplatek a žalobci přiznal z jedné poloviny náklady řízení. Proti rozsudku soudu prvního
R 30/1972
Právna veta: Nárok organizácie na vrátenie preplatku nesprávne vyplatených dávok nemocenského poistenia nemôže byť uplatňovaný v občianskom súdnom konaní.

Úryvok z textu:
Žalujúci štátny majetok sa domáhal, aby mu žalovaný zaplatil sumu 2600 Kčs s tým, že tento obnos musel odviesť Krajskej odborovej rade ako preplatok na prídavkoch na deti vyplatených žalovanému na maloletú S. C. Okresný súd v Martine žalobu zamietol s tým, že žalobca nemá právo na náhradu trov konania. V odôvodnení rozsudku zaujal stanovisko, že žalovaný nezavinil dvojité vyplácanie rodinných prídavkov na maloletú S. C., lebo tieto neodôvodnene poberal M. B. už od roku 1963. Najvyšší súd S
Meritum Výpověď
R 64/1973
Právna veta: Jednoměsíční lhůta k výpovědi podle ustanovení § 46 odst. 3 zák. práce počne běžet ode dne, kdy organizace zjistila důvod výpovědi. Organizace zjistí důvod k výpovědi tehdy, jestliže tento důvod zjistí kterýkoliv její pracovník, jenž je pracovníkovi, který pracovní kázeň porušil, služebně nadřízen a je tedy oprávněn tomuto podřízenému pracovníkovi ukládat pracovní úkoly a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny (ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zák. práce).

Úryvok z textu:
Žalobce se domáhal určení neplatnosti výpovědi, kterou mu žalovaná organizace dala dopisem z 13. 7. 1970 ke dni 1. 8. 1970 s tím, že pracovní poměr končí dnem 31. 10. 1970, a to pro hrubé porušení pracovní kázně. Tohoto porušení pracovní kázně se měl žalobce dopustit 4. 5. 1970 a organizace se o něm dověděla 6. 5. 1970. Závodní výbor dne 8. 6. 1970 nedal souhlas k výpovědi. Potom si žalovaná organizace vyžadovala souhlas vyššího odborového orgánu, což bylo již po uplynutí jednoho měsíce ode dne
Právna veta: Rozhodovat o povinnosti ženy vrátit neprávem vyplacené částky mateřského příspěvku nenáleží soudu v občanském soudním řízení, nýbrž orgánu příslušnému rozhodovat o mateřském příspěvku.

Úryvok z textu:
Žalující organizace se domáhala proti žalované zaplacení částky 971 Kčs s přísl. jako přeplatku mateřského příspěvku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná pobírala od 25. 2. 1981 mateřský příspěvek v částce 600 Kčs měsíčně, neboť pečovala o dvě nezletilé děti. Dne 14. 4. 1982 byla její dcera E. R., narozená 2. 11. 1973, umístěna v Dětském diagnostickém ústavu. Žalovaná tuto okolnost-žalobci neoznámila a pobírala mateřský příspěvek i nadále, ačkoli za této situace neměla již na jeho výplatu ná
Meritum Dedičstvo
Kľúčové slová: konanie o dedičstvededenie
R 33/1986
Právna veta: Do dedičstva po poručiteľovi nepatria sumy vyplatené určenej osobe z podporného fondu*} (napr. z t. zv. úmrtnej svojpomoci), ktorého pravidlá ustanovujú, komu má byť zodpovedajúca suma vyplatená v prípade smrti člena fondu.

Úryvok z textu:
Štátne notárstvo v Žiline svojím rozhodnutím podľa ustanovenia § 37 ods. 1 Not. por. určilo všeobecnú cenu majetku (ktorá zároveň bola aj čistou hodnotou dedičstva) po poručiteľovi Š. G. sumou 27 990 Kčs. Dedič J. G. namietal v odvolaní proti tomuto rozhodnutiu, že do aktív dedičstva bola zaradená aj suma 11 500 Kčs, ktorú obdržal po smrti poručiteľa z dôvodu úmrtnej svojpomoci, organizovanej odborovým orgánom v podniku, v ktorom poručiteľ pracoval. Tvrdil, že tieto prostriedky vyplatené
R 52/1977
Právna veta: Ak bolo písomné vyhotovenie rozhodnutia vydaného v rozhodcovskom konaní o pracovných sporoch doručené inej osobe než účastníkovi konania, ktorý bol adresátom tejto zásielky (napr. jeho manželke), nedošlo k platnému doručeniu do vlastných rúk účastníka.

Úryvok z textu:
Žalujúci podnik štátneho maloobchodu v konaní uvádzal, že svoj nárok proti žalovanému na náhradu škody, ktorú spôsobil žalovaný žalobcovi ako vedúci predajne v tržnici, uplatnil u rozhodcovského orgánu, ktorý rozhodnutím z 5. 7. 1968 návrhu vyhovel a zaviazal žalovaného zaplatiť žalobcovi 2463,70 Kčs. V dôsledku námietok žalovaného proti uvedenému rozhodnutiu bol spor až v roku 1972 odstúpený súdu. Okresný súd v Prešove uznesením konanie zastavil s odôvodnením, že žalovaný podal námietky prot
R 43/1977
Právna veta: Nárok výrobného družstva na vrátenie preplatku nemocenského vyplateného členovi alebo pracovníkovi družstva nemožno uplatňovať návrhom v občianskom súdnom konaní. O tomto nároku rozhoduje príslušný orgán výrobného družstva.

Úryvok z textu:
Žalujúce výrobné družstvo sa žalobou podanou na súde domáhalo proti žalovanému vrátenia preplatku na nemocenských dávkach vo výške 4730 Kčs za dobu práceneschopnosti od 13. 2. 1972 do 15. 5. 1972. K preplatku došlo tým, že žalovaný poberal nemocenské dávky v plnej výške, a to tak od organizácie, u ktorej bol v pracovnom pomere, ako aj od žalujúcej družstevnej organizácie, u ktorej bol vo vedľajšom pracovnom pomere, hoci podľa predpisov o nemocenskom poistení boli nemocenské dávky pre žalovan
Kľúčové slová: poistenie zodpovednosti za škody
R 16/1986
Právna veta: V případě uzavření smlouvy mezi Českou (Slovenskou) státní pojišťovnou a příslušným odborovým svazem o pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání se tato smlouva nevztahuje na pokuty nebo penále, které jsou uloženy přímo pojištěnému pracovníku. Odpovídá-li pojištěný pracovník podle ustanovení § 172 zák. práce zaměstnavatelské organizaci za škodu, která vznikla této organizaci zaplacením jí uložené pokuty nebo penále, není pojišťovna povinna vzniklou škodu za pojištěného nahradit.

Úryvok z textu:
Žalobce v žalobě uvedl, že jeho zaměstnavateli byl předepsán zvýšený dodatkový odvod za nesprávné účtování cen autoopravárenských prací v letech 1980—1982 a z důvodu tohoto zvýšení dodatkového odvodu zaměstnavatel požadoval po žalobci náhradu škody ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku. Protože žalobce byl jako pracovník své zaměstnavatelské organizace účasten na jejím pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, obrátil se na Českou státní pojišťovnu, aby vzniklou pojistnou ud
MENU